JEMNÁ CHUŤ
Měkká plzeňská voda s nízkým obsahem minerálů má ideální pivovarské vlastnosti. Tvoří základ našeho piva a dodává mu typickou jemnou chuť.
Rozsáhlý, osově souměrný třípodlažní objekt, ve kterém nyní sídlí Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, je veřejnosti znám jako „Adal". Dům původně postavený jako katolický spolkový dům nese svoje pojmenování Adalbertinum na západní fasádě nad velkými okny sálu. Jméno bylo zvoleno v roce 1897 Politickým výborem Družstva tiskového pod ochranou sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové s ohledem na výročí 900 let smrti sv. Vojtěcha. Na valné hromadě Družstva tiskového 23. srpna 1895 byl vybrán k realizaci jeden z návrhů inženýra Františka Hellmanna z Jaroměře. Družstvo chtělo vlastní budovu a sál pro veřejné schůze a přednášky, místnosti pro vydávání časopisu, prostory pro umístění knihtiskárny, ubytování, prostory pro setkávání spolků, kapli, církevní muzeum a slušnou restauraci.
Stavba byla zadána Františku Hellmanovi, práce truhlářské Josefu Hlavatému z Pražského Předměstí, zámečnické Františku Paulíkovi z Hradce Králové, klempířské Štěpánu Paulovi z Hradce Králové, sklenářské Josefu Hozovi z Kuklen a natěračské Josefu Komárkovi z Chrudimi. Architekt Viktor Weinhengst převzal dozor nad stavbou.
Stavba byla zahájena bouráním staré vojenské prádelny 19. března 1896 na svátek sv. Josefa. Základní kámen, který zhotovil Josef Ježek, sochař z Hradce Králové, byl posvěcen 23. dubna 1896 na svátek sv. Vojtěcha za přítomnosti JUDr. Františka Ulricha, purkmistra jako zástupce královského věnného města Hradec Králové. První banket v sále Adalbertina, postaveném v historizujícím novorenesančním stylu, se konal již 24. srpna 1897.
Budova za novobarokními fasádami skrývala velmi rozmanité využití. V přízemí byly v přední části restaurace, knihkupectví a redakce časopisu, vzadu tiskárna, noclehárna pro tovaryše, kuchyň a výčep a byty. V první poschodí bylo diecézní muzeum, spolkové místnosti, byty a hostinské pokoje, spolkový sál, spolkové místnosti a sazárna tiskárny, ve druhém pak kaple sv. Vojtěcha s oltářem od akademického malíře a sochaře Antonína Suchardy a několik bytů.
V současné době poskytuje stylové, komfortní prostředí pro pořádání kulturních a společenských akcí, kongresů, konferencí, školení. V objektu jsou sály s kapacitou až 440 míst, tělocvična, ale také salonky a učebny.
K jedinečnému plzeňskému pivu se nejlépe hodí vybrané klenoty tradiční české kuchyně. Připravujeme je podle originálních receptur s důrazem na nejvyšší kvalitu a čerstvost surovin. Kromě klasiky, nabízíme i ochutnávku moderní gastronomie a místní speciality.
K orosené sklenici plzeňského zlata patří i zážitek z originální atmosféry okolního prostředí. Vychází ze stejné tradice a připomíná slavnou historii našeho pivovarnictví.
Inspirující výzdoba vám dovolí vychutnat si okamžiky s naším jedinečným pivem ještě intenzivněji než kdekoliv jinde.
Naši mistři výčepní se postarají, abyste si osvěžující chuť plzeňského piva a jeho skvělý říz dokonale vychutnali se vším všudy. Tedy včetně potěšení z jeho jiskrné, zlatožluté barvy a smetanově husté, sněhobílé pěny.
Legendární světlý plzeňský ležák
Charakteristická vůně sladových zrn
Příjemná karamelová chuť
Dotek sametové hořkosti žateckého chmelu
Zlatavá odměna po práci
Obsahuje 4,4 % alkoholu
Měkká plzeňská voda s nízkým obsahem minerálů má ideální pivovarské vlastnosti. Tvoří základ našeho piva a dodává mu typickou jemnou chuť.
Pro naše pivo Pilsner Urquell používáme vlastní slad. Vyrábíme si ho sami z těch nejkvalitnějších odrůd českého a moravského jarního dvouřadého ječmene.
Slad vaříme při mutování s vodou v měděných varnách nad otevřeným plamenem. Tento unikátní postup opakujeme hned třikrát. Právě díky tomu má naše pivo charakteristickou vůni sladových zrn a jemnou karamelovou chuť.
Při výrobě našeho piva používáme exkluzivně jen Žatecký poloraný červeňák. Dodává našemu pivu jemnou hořkost a chmelové aroma.